Cesty
Po celá staletí spojovala region Bavorska a Čech komunikace, která sloužila převážně obchodu se solí a proslavila se pod názvem Zlatá stezka jako nejvíce dopravně využívaná středověká soumarská cesta na jihu Německa.
Po Zlaté stezce se přepravovala především sůl z Pasova do Čech. České země neměly dostačující naleziště vlastní soli, a tak se musela sůl dovážet z ciziny. Ze solných dolů ve Východních Alpách putovala sůl lodí do Pasova. Z Pasova do Čech pak přepravovali sůl soumaři se svými koňmi.
V průběhu staletí se postupně vyvíjel celý systém cest: Vznikaly zkratky, vedlejší cesty a pašerácké stezky. Ale jádro systému cest tvořily trvale tři hlavní větve Zlaté stezky, jejichž výchozím bodem byl Pasov.
Obchod se solí na Zlaté stezce vzkvétal až do počátku 18. století. V roce 1706 podepsal císař Josef I. výnos, kterým zakázal dovoz soli z Bavorska a Pasova do Čech a povolil dovážet pouze rakouskou sůl.
Dolní Zlatá stezka
Trasa: Pasov – Ilzstadt – Grubweg – Salzweg – Leoprechting – Grossthannensteig – Salzgattern – Deching – Waldkirchen – Schiefweg – Böhmzwiesel – Fürholz – Grainet – Leopoldsreut – Bischofsreut – Marchhäuser – České Žleby
Dolní Zlatá stezka, nazývaná také Prachatická cesta, patří k nejstarším obchodním cestám, které spojovaly české země se sousedními zeměmi. Historické počátky této cesty sahají k roku 1010, kdy římský císař Jindřich II. věnoval pasovskému ženskému klášteru Niedernburg mýtné, které se vybíralo za užívání cesty z Pasova k českým hranicím.
Dnes už je z původní obchodní cesty vidět jen málo. Zůstala však zachována ve formě silnic a lesních cest. V některých úsecích už není možné s jistotou určit přesnou trasu Zlaté stezky.
Na půli cesty mezi Pasovem a Prachaticemi vznikla u Zlaté stezky na přelomu tisíciletí obec Waldkirchen, která sloužila jako místo pro odpočinek a přenocování obchodníků se solí. Již ve 13. století obdržela tržní právo a v 15. století byla jako jediná obec v Dolním Bavorském lese opevněna vysokou kruhovou hradbou s deseti obrannými věžemi.
Střední Zlatá stezka
Trasa: Pasov –Strasskirchen – Röhrnbach – Freyung – Strážný – Horní Vltavice – Solná Lhota – Vimperk
Střední Zlatá stezka, nazývaná také Vimperská stezka, byla poprvé písemně zmíněna v roce 1312, pravděpodobně je však mnohem starší. Brzy začaly podél cesty vznikat nové osady, například Horní Vltavice a Solná Lhota u Vimperka. Za bezpečnost na této levé větvi Prachatické Zlaté stezky byly odpovědné tři hrady: na německé straně hrad Wolfstein, v jehož blízkosti později vzniklo město Freyung, na české straně hrady Vimperk a Kunžvart.
Vimperská Zlatá stezka se na české straně kryje se silnicí, která byla postavena na základě císařského silničního patentu Marie Terezie z roku 1756. Až na malé odchylky trasa odpovídá dnešní hlavní spojnici mezi Bavorskem a středními Čechami.
Horní Zlatá stezka
Trasa: Pasov – Strasskirchen – Röhrnbach – Freyung – Kreuzberg – Mauth – Finsterau – Bučina – Kvilda – Horská Kvilda – Kozí Hřbety – Kašperské Hory
Horní Zlatá stezka nebo také Kašperskohorská cesta představuje nejmladší větev Zlaté stezky. Karel IV. chtěl nasměrovat přepravu zboží z Benátek přes Salzburg, Pasov a Kašperské Hory do Prahy, a tím posílit české hospodářství.
Kašperskohorská stezka vedla do Pasova dvěma cestami. Jedna přes Freyung a druhá přes Grafenau a Hals u Pasova. Kolem roku 1366 byla dokončena stavba cesty z Kašperských Hor do Grafenau.
Na ochranu Zlaté stezky, české zemské hranice a zdejších nalezišť zlata byl nedaleko Kašperských Hor vybudován hrad Kašperk. V 17. století došlo k úpadku obchodu na kašperskohorské větvi Zlaté stezky. Nakonec byla císařským výnosem v roce 1706 zcela zrušena.